Prevence záškoláctví jde ruku v ruce s péčí o zdravé klima školy a třídního kolektivu. Osvědčenými nástroji jsou třídnické hodiny, jasná a srozumitelná pravidla omlouvání absence žáků stanovená vedením školy a stále častější formativní hodnocení. Vyplatí se průběžně podporovat pedagogický sbor ve vzdělávání z oblasti včasného záchytu výukových obtíží a také v efektivní primární prevenci. Pestrá nabídka volnočasových aktivit v místě bydliště nebo dokonce na půdě školy patří rozhodně mezi protektivní faktory.
Převáží-li u žáka faktory rizikové a záškoláctví je identifikováno, pak lze k aktivní intervenci přizvat spolupracující organizace. Například u skrytého záškoláctví (s vědomím rodičů) je smysluplné požádat o podporu organizace poskytující sociální služby (např. služby sociální prevence – telefonická krizová pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež apod.) a Orgány sociálně právní ochrany. Důležité je rozkrýt skutečné příčiny záškoláctví (strach ze školy, rodinné či dopravní problémy, netolismus, drogy,…) a na nich založit možné řešení. V některých případech se hodí využít Individuální výchovný program.
Zdroje informací
Konkrétní doporučené postupy a rady v modelových situacích přehledně popisuje jedna z kapitol Monografie „Primární prevence rizikového chování ve školství“ od profesora Miovského a kol.
Metodické doporučení pro práci s IVýP v rámci řešení rizikového chování žáků najdete na webu MŠMT zde.
Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. MŠMT-10 194/2002 – 14, čeká na aktualizaci. Původní verze je z roku 2002 a na webu MŠMT je k nenalezení. Přečíst si pokyn můžete zde.
K prevenci se vyjadřuje více již v úvodním textu zmíněná příloha č. 11 k Metodickému doporučení MŠMT k prevenci rizikového chování. Je k nahlédnutí v úvodním textu k tématu záškoláctví spolu s krizovými scénáři pro zjištění pravého/skrytého záškoláctví.