I v době distanční výuky bylo povinností zákonných zástupců žáků dokládat důvody nepřítomnosti žáků při výuce dle školního řádu. Často je rodič překvapen, když se od třídního učitele dozví o podezření na záškoláctví svého dítěte. Přemýšlí o příčinách často obranného mechanismu, kterým se potomek vyhýbá školnímu prostředí nebo konkrétním předmětům. Při řešení problému je třeba hledání motivů věnovat velkou pozornost a nezlehčovat záškoláctví jako „klukovinu“. K uvažování nad možnými souvislostmi neomluvené absence můžete zhlédnout pořad „Dneska se uleju ze školy!“ z cyklu Rodina, škola a já na webu České televize zde.
Stručný přehled jaké jsou varovné signály, jak vést rozhovor s dítětem a co dělat, když máte podezření na záškoláctví, co změnit v rodině a jak pracovat sami se sebou najdete ve výborném článku na webu „Šance dětem“. Více zde.
Podporu při řešení krizové situace a základní sociální poradenství najdete na Rodičovské lince zde.
Spolupracujte se školou, zejména s třídním učitelem (zeptejte se, zda-li si nevšiml něčeho, co by mohlo s absencemi souviset) a domluvte se na společném postupu. Dospěje-li záškoláctví žáka plnícího povinnou školní docházku do bodu, kdy už ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého dítěte, může se jednat o přestupek nebo i trestný čin.
Prvním kontaktem pro rodiče by měl být vždy třídní učitel a případně i školní psycholog.
LINKA BEZPEČÍ
telefon: 116 111
e-mail:
web: https://www.linkabezpeci.cz/
Je možné využít například ještě možnost chatu na tomto odkazu.
RODIČOVSKÁ LINKA
telefon: 606 021 021
e-mail:
web: www.rodicovskalinka.cz
PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY
Rozcestník dle krajů najdete na webu MŠMT zde.
STŘEDISKA VÝCHOVNÉ PÉČE
Databáze je k dispozici na webu MŠMT zde.
DIAKONIE ZÁPAD - PLUS PRO LIDI V KRIZOVÉ SITUACI
telefon: 733 414 421
e-mail:
web: Plus pro lidi v krizové situaci (diakoniezapad.cz).
Můžete se obrátit i na psychologa působícího v soukromé praxi nebo některou z neziskových organizací, které se věnují problémům dětí a dospívajících.
Prevence záškoláctví jde ruku v ruce s péčí o zdravé klima školy a třídního kolektivu. Osvědčenými nástroji jsou třídnické hodiny, jasná a srozumitelná pravidla omlouvání absence žáků stanovená vedením školy a stále častější formativní hodnocení. Vyplatí se průběžně podporovat pedagogický sbor ve vzdělávání z oblasti včasného záchytu výukových obtíží a také v efektivní primární prevenci. Pestrá nabídka volnočasových aktivit v místě bydliště nebo dokonce na půdě školy patří rozhodně mezi protektivní faktory.
Převáží-li u žáka faktory rizikové a záškoláctví je identifikováno, pak lze k aktivní intervenci přizvat spolupracující organizace. Například u skrytého záškoláctví (s vědomím rodičů) je smysluplné požádat o podporu organizace poskytující sociální služby (např. služby sociální prevence – telefonická krizová pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež apod.) a Orgány sociálně právní ochrany. Důležité je rozkrýt skutečné příčiny záškoláctví (strach ze školy, rodinné či dopravní problémy, netolismus, drogy,…) a na nich založit možné řešení. V některých případech se hodí využít Individuální výchovný program.
Zdroje informací
Konkrétní doporučené postupy a rady v modelových situacích přehledně popisuje jedna z kapitol Monografie „Primární prevence rizikového chování ve školství“ od profesora Miovského a kol.
Metodické doporučení pro práci s IVýP v rámci řešení rizikového chování žáků najdete na webu MŠMT zde.
Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. MŠMT-10 194/2002 – 14, čeká na aktualizaci. Původní verze je z roku 2002 a na webu MŠMT je k nenalezení. Přečíst si pokyn můžete zde.
K prevenci se vyjadřuje více již v úvodním textu zmíněná příloha č. 11 k Metodickému doporučení MŠMT k prevenci rizikového chování. Je k nahlédnutí v úvodním textu k tématu záškoláctví spolu s krizovými scénáři pro zjištění pravého/skrytého záškoláctví.
Záškoláctvím chápeme neomluvenou nepřítomnost žáka ve vyučování, zpravidla opakovanou. Cílem záškoláka je úmyslně se vyhnout pobytu ve škole. Často tak řeší školní neúspěch, který se pak díky absencím prohlubuje. Včasné identifikování důvodů zameškávání, tedy odhalení zpočátku experimentů se záškoláctvím, napomáhá účinně se vyhnout dlouhodobým následkům. Vlivů na rozhodnutí „jít za školu“ může být ale několik, od nedostatečně bezpečného klimatu ve třídě, přes experimenty s návykovými látkami, až po špatnou sociální situaci rodiny.
Záškoláctví pravé vs. skryté
Při řešení záškoláctví je třeba rozlišovat podle toho, je-li realizováno s vědomím a někdy i pod vlivem rozhodnutí zákonných zástupců (záškoláctví skryté) či bez jejich spoluúčasti. Jde o situace, kdy rodič netuší, že dítě absentuje (záškoláctví pravé). Třídní učitelé se zpravidla zabývají důvody podezřelých absencí žáků a situaci monitorují. V případech, kdy „skrytému záškolákovi“ doma omluvenky cíleně píší, nemá zpočátku pedagog šanci zpozorovat potenciální problém a včas intervenovat.
Typy záškoláctví
Při rozkrývání tohoto rizikového chování lze rozpoznat dvě různé strategie. Někteří žáci vyrazí do školy (nebo už tam dokonce nějakou hodinu strávili) a náhle, impulzivně se rozhodnou pro zameškání. Nepřítomnost ve vyučování je tedy bezprostřední reakcí na okamžitý podnět. Jde o záškoláctví impulzivní. Případy, kdy jde o promyšlený záměr vyhnout se školnímu prostředí či písemce, se nazývají záškoláctví plánované.
Bližší informace k tématu
Pro vhled do problematiky doporučujeme portál „Šance dětem“. Přečtete si praktický návod, jak předcházet, smysluplně řešit a vyhnout se dlouhodobým následkům záškoláctví. Více zde.
Možnosti smysluplného řešení typu záškoláctví souvisejícího se sociálním znevýhodněním dítěte ve vzdělávání se zabývá publikace SYSTÉMOVÁ SPOJENÍ, kterou vydal Člověk v tísni, o. p. s. Najdete ji zde.
Neomluvené absence při plnění povinné školní docházky se objevují na většině škol a zachycené byly i během distanční výuky. Záškoláctví je úmyslná nepřítomnost ve vyučování, kdy se žák záměrně vyhýbá škole celkově nebo některým předmětům. Může mít různé podoby a stejně tak různé důvody. Při řešení příčin je třeba myslet na veškeré vlivy, které na žáka v rámci školní docházky i v rodinném prostředí působí, a náležitě se jimi zabývat. Je zapotřebí zkoumání individuálních potřeb a důvodů. Často se během intervence objeví i signály dalších typů rizikového chování či osobní problémy, a psychická nepohoda dítěte.
Záškoláctví z pohledu prevence a intervence ve školské praxi se věnuje příloha č. 11 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28). Ke stažení zde:
Krizový plán školy při zjištění pravého záškoláctví naleznete níže.
Je-li zanedbávání školní docházky realizováno s vědomím rodičů, můžete se inspirovat krizovým plánem pro zjištění skrytého záškoláctví.
Krizové plány ke stažení: